Prosinec 2015

Zvoneček

18. prosince 2015 v 9:31 | Jarka |  Povídky
Alžběta nebo spíše Bětka, jak jí říkají manžel a kamarádky a nebo také teta, jak jí říkají děti v ústavu, kde pracuje. Bětka je padesátnice, světle hnědé oči, bystré a plné pochopení pro druhé, hledí z pod tmavého klenutého obočí. Drobné vějířky vrásek kolem očí a horního rtu dodávají Bětce laskavý výraz, i když je vážná. Když se usměje, vyzařuje z ní upřímnost a dobrota.

Setkání

17. prosince 2015 v 15:30 | Jarka |  Povídky
Nečekaná pozvánka na setkání se spolužáky ze základní školy po mnoha letech jí přineslo do všedních dnů trochu vzruchu. Hlavně mnoho milých vzpomínek na drobné lumpárničky, příběhy a události dávno zapadané prachem let, které uběhly od doby ukončení školní docházky.
Patřila do partičky, která sem tam vyvedla nějakou tu vylomeninu, byl to Alex, kdo dokázal vymýšlet nemožné a někdy i nebezpečné akce. Takže na tohle setkání se opravdu těšila.

O Červené Karkulce

17. prosince 2015 v 15:23 | Jarka |  Pohádky
Jednoho dne si zavolala maminka Karkulku a povídá: "To je ale nadělení, dnes má naše babička svátek a já jsem trochu nemocná. Nemohu k babičce zajít a dát jí bábovku co jsem upekla." Mezi tím zapletla Karkulce copánek, uvázala červenou zástěrku a nasadila na hlavu červený čepeček, kterému se říkalo karkulka. A protože ten čepeček holčička ráda nosila, říkali jí podle toho Červená Karkulka. "Maminko já k babičce půjdu a všechno vyřídím" povídá Karkulka "vždyť bydlí kousek za lesem." Mamince se ten nápad nelíbil, ale když Karkulka slíbila, že půjde po pěšině rovnou k babičce, svolila.