O Červené Karkulce

17. prosince 2015 v 15:23 | Jarka |  Pohádky
Jednoho dne si zavolala maminka Karkulku a povídá: "To je ale nadělení, dnes má naše babička svátek a já jsem trochu nemocná. Nemohu k babičce zajít a dát jí bábovku co jsem upekla." Mezi tím zapletla Karkulce copánek, uvázala červenou zástěrku a nasadila na hlavu červený čepeček, kterému se říkalo karkulka. A protože ten čepeček holčička ráda nosila, říkali jí podle toho Červená Karkulka. "Maminko já k babičce půjdu a všechno vyřídím" povídá Karkulka "vždyť bydlí kousek za lesem." Mamince se ten nápad nelíbil, ale když Karkulka slíbila, že půjde po pěšině rovnou k babičce, svolila.


Karkulka se s bábovkou v košíku nebojácně vydala na cestu. Vykračovala si po známé pěšině a vesele si prozpěvovala. Cesta ale byla přece jen dlouhá a tak si Karkulka na chvíli sedla do trávy, aby si odpočinula. Jak tak sedí a rozhlíží se kolem, uvidí mezi stromy kvést lesní kvítí. Natrhám babičce k svátku ještě kytku, pomyslela si Karkulka a začala pobíhat od jedné kytky k druhé. Když už byla kytice pořádně veliká, chtěla se Karkulka vydat na další cestu k babičce. Jenže ať popošla vlevo nebo vpravo pěšinu nikde neviděla. Určitě jsem zabloudila, lekla se Karkulka. Posadila se vedle košíku s bábovkou a usedavě se rozplakala. Teď to mám, měla jsem poslechnout maminku a jít rovnou k babičce, litovala Karkulka.

V tu chvíli běžel kolem vlk samotář a zaslechl Karkulku naříkat. Zastavil se, chvíli naslouchal odkud pláč přichází a pak už mu netrvalo dlouho a Karkulku našel. "Copak se ti stalo panenko?" ptal se vlk. "Jdu k babičce co bydlí za lesem a zabloudila jsem" řekla Karkulka a vzlikala tak silně až jí copánek poskakoval pod červeným čepečkem. Vlk se na ni usmál a povídá: "Tvoji babičku já dobře
znám a tenhle les znám také, zavedu tě k babičce, tak už neplakej" a utřel tlapkou Karkulkce opatrně slzičky. Vzali košík s bábovkou a vydali se na cestu. Když se blížili k domku babičky, vlk se lekl. Jeho bystré uši uslyšeli myslivce, který byl u babičky na návštěvě. To se musí mít vlk na pozoru a užuž chtěl utéct do lesa. "A kdo mě zavede zpět domů?" zeptala se ho Karkulka. Vlk se bál, skoval se za Karkulku a zůstal, a nelitoval. Karkulka se přivítala s babičkou, všechno jí pověděla. Jak trhala kytku, jak zabloudila, jak se polekala a plakala, jak ji vlk našel a pomohl jí. Babička Karkulku napomenula, že příště musí maminku poslouchat. A vlk? Ten za svůj dobrý skutek dostal od myslivce slib, že může bez strachu běhat po lese a nikdo mu nesmí ublížit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 listopadka51 listopadka51 | Web | 17. prosince 2015 v 15:28 | Reagovat

Pěkná, líbí se mi a je bez zbytečného násilí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama